|
Sdružení přátel Indie působí v České republice i směrem do
zahraničí jako dobrovolné občanské sdružení pro podporu všestranného
rozvíjení vztahů s Indií na nevládní úrovni. Pěstuje obapolné poznávání s
cílem rozšiřovat kulturní, profesionální a obchodní spolupráci a prohlubovat
tradiční vzájemné přátelství. Vzniklo na valném shromáždění obnovené
Čs.-indické společnosti 7. května 1990 (bylo registrováno 7. července téhož
roku) a ve své práci navazuje na bohatou a plodnou činnost předcházejících
nevládních organizací pro česko-indické styky, jež u nás i v Indii
existovaly po dobu již více než dvou generací.
Bylo to zvláště Indické sdružení při Orientálním ústavu v Praze založené 4.
května 1934, po válce pak Indická sekce Společnosti pro kulturní a
hospodářské styky s Orientem, zřízené ještě v roce 1945, dále Indická sekce
ustavená při Asijském výboru Čs. společnosti pro mezinárodní styky 26. února
1964 a záhy přejmenovaná na Čs.-indický výbor (12. února 1965) a posléze
poměrně samostatná Čs.-indická společnost, jež se konstituovala 25. června
1969. Ta byla v období tzv. normalizace zanedlouho zrušena (1970) a při ČSMS
začal později znovu rozvíjet činnost Asijský výbor a v jeho rámci též
Indická sekce; po listopadu 1989 byla Čs.-indická společnost obnovena.
Původní Indické sdružení od počátku rozvíjelo intenzívní aktivitu a přesto,
že ji už po pěti letech muselo v důsledku okupace přerušit, vytvořilo
tradici, jež přetrvávala i po válce a k níž se přátelé Indie hlásí dodnes.
Bylo mezi prvními organizacemi na evropském kontinentu, které se v době, kdy
Indie byla ještě kolonií, orientovalo na její vlastenecké kruhy a národně
osvobozenecké hnutí usilující o politickou nezávislost. Bylo ve styku s
Indickým národním kongresem, s čelnými představiteli indického veřejného
života a kultury a v hospodářské oblasti se zaměřovalo kromě přímých
vzájemných styků na výchovu mladé technické inteligence pro nadcházející
potřebu nezávislé Indie. Zakládající schůze Indického sdružení se účastnila
početná delegace Indů vedená někdejším kalkatským primátorem a tajemníkem
Kongresu Subháščandrou Bosem. V létě 1936 uspořádalo Sdružení za podpory
pražské radnice a jejího primátora dr. Karla Baxy ve svém sídle významné
výroční zasedání indických studentů z celé Evropy, na němž byla u nás poprvé
vztyčena indická národní vlajka. V osudových předmnichovských měsících roku
1938 sdružení prakticky převzalo do svých rukou organizování historické
návštěvy Džaváharlála Néhrúa a jeho dcery Indiry, jež se stala a zůstala
symbolem vzájemné solidarity mezi oběma zeměmi.
Společenská váha a prestiž Indického sdružení u nás i v Indii se opírala o
kompetentnost jeho vedení, v němž se uplatnili všichni pražští indologové –
M. Winternitz, O. Pertold, O. Stein, V. Gampert, P. Poucha, a zejména jeho
iniciátor a předseda Vincenc Lesný. Ti svou překladatelskou prací,
pravidelnou osvětovou činností v rozhlasu a tisku, jakož i přednáškami po
celé republice přispívali k vysoké úrovni poznávání Indie a její kultury u
nás. Příklad Indického sdružení bezesporu inspiroval i jejich pozdější
pokračovatele na tomto úseku a ukazuje se stále jako platný a hodný
následování také v současné době.
Činorodost a úspěchy Sdružení měly nemalý ohlas v Indii, kde dokonce v
období vzedmuté vlny sympatií k ohroženému Československu podnítily založení
prvního partnerského spolku v Bombaji se Subháščandrou Bosem (tehdy
předsedou Indického národního kongresu) v čele. Přípravná jednání probíhala
v květnu 1938 a hned nato tam Indicko-československá společnost zahájila
svou činnost. Její členové v ní pokračovali i za války, mimo jiné i ráznou
protestní a sbírkovou akcí po vyhlazení Lidic, z jejíhož výtěžku byl pořízen
zvon pro budoucí novou lidickou kapli. Agilní Indicko-česká kulturní
společnost působí v Bombaji i dnes. Podobná občanská sdružení našich přátel
vznikala po dosažení nezávislosti také v dalších indických městech (např. v
Kalkatě, Novém Dillí, Ráňčí, Kataku) a úspěšně se podílela a podílejí na
vzájemných kulturních i obchodních stycích.
Práce pražského Sdružení přátel Indie a jeho brněnské odbočky byla v
posledních letech dosti různorodá a její akční radius široký. Spolupracovalo
jak s odborem pro krajanské a nevládní styky Ministerstva zahraničních věcí,
tak se zastupitelským úřadem Indické republiky v Praze. Uspořádalo četné
přednášky, besedy a panelové diskuse s našimi a indickými odborníky o
zajímavých aspektech jejich výzkumu a práce, o jejich objevech a zážitcích z
cest po Indii. Ve zvláštních cyklech se věnovalo historickým postavám
indické minulosti nebo filozofickým a náboženským tématům. V audiovizuálních
pořadech se vydávalo za indickou kulturou a uměním až do Tibetu, Barmy,
Thajska, Kambodže a Indonésie. Také dnes se ve vedení Sdružení uplatňují
čeští indologové a poprvé vůbec byl pro členy z různých míst republiky
připraven kurs sanskrtu pro pokročilé. Rovněž poprvé se konečně uskutečnil
společný poznávací zájezd do Indie a členové Sdružení mají možnost podnikat
i domácí zájezdy se zasvěceným výkladem, např. za sbírkami indického umění a
řemesel v zámku Náprstkova muzea v Liběchově nebo ve zbraslavském zámku, kde
byla otevřena stálá výstava asijských sbírek Národní galerie. Společná
návštěva platila také Galerii Jaroslava Hněvkovského – malíře Indie – v
Žebráku. Jiným „poutním“ místem našich přátel Indie je Pamětní síň
česko-indických vztahů v rodném domku Vincence Lesného v moravských
Komárovicích, otevřená z iniciativy jeho spolužáků/rodáků a Čs.-indické
společnosti; památky a další dokumentace jsou soustřeďovány a uloženy v
depozitáři Jihomoravského muzea v Třebíči. Sdružení se podílelo na
prezentaci etnografických výstav s indickou tematikou a pro zájemce pořádalo
jejich prohlídky s odborným úvodem. Ve spolupráci s Národním filmovým
archivem připravilo retrospektivní přehlídku indických filmů a ke stěžejním
dílům indické kinematografie se vrací každou sezónu. Nezapomíná ani na
občasné pořady hudební a taneční. Výročí významných událostí a osobností z
novodobých dějin Indů jsou u nás tradičně předmětem veřejného zájmu –
naposledy Sdružení vzpomnělo 125. výročí narození myslitele a politika
nenásilí Mahátmy Gándhího a zlatého jubilea indické nezávislosti.
Průvodcem po činnosti Sdružení a pojítkem mezi všemi jeho členy je Bulletin
Sdružení přátel Indie, vydávaný několikrát ročně a zasílaný nejen členům,
ale každému, kdo projeví zájem. Čtenáři v něm mimo aktuální informace a
přehled vybraných zpráv z indického tisku najdou autorské úvodní články s
podrobnostmi k chystaným pořadům a přednáškám. Sdružení uvítá ve svém středu
všechny, kdo se zajímají o Indii a její bohaté kulturní dědictví, stejně
jako ty, kdo svými poznatky a zkušenostmi z této veliké vzdálené země jsou
ochotni přispět k jejímu hlubšímu poznání.
Kontakt: předseda: prof. MUDr. Ctibor Dostálek, DrSc., tajemník:
Pavel Šimek, c/o Indologický ústav Filozofické fakulty Univerzity Karlovy,
Celetná 20, 116 42 Praha 1 – Staré Město. (mk) |
|