 |
Větrná smršť Emma |
||
|
|||
|
Našla svůj příběh Své Pompeje bez popela Kde i mlčení mluví Z kolébky vykolébané stromy Vyplivnuté kmeny jako vyražené zuby Vykastrovaný prostor vzhůru dnem |
|||
|
|||
|
A její krajina Stažená z kůže zaživa Hozená větrným psům Přivázaná ke stromům Málo živé dojmy Jen s křížkem po funuse S pomníky naležato |
|
||
|
Až do morku dřeva Hozené na oltář lesa Který se modlí sám, S přetrhaným růžencem jehličí S třískami za nehty Klíny vůně se zatloukají Zdlouha přivoníme A jak kolibříci třepotáme křídly, Kdesi pod jazykem |
|||
|
|||
|
Její klekátka Jedna velká podlitina Její navštívenka Na rozloučenou |
|||
|
|||
| « zpět | |||